Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...
Státní občanství a způsoby jeho nabývání v České republice
Körbl, Hugo ; Kryska, David (oponent)
Státní občanství a způsoby jeho nabývání v České republice Abstrakt Tématem této rigorózní práce je problematika státního občanství a způsobů nabývání státního občanství v České republice. Cílem této práce je potom podrobný rozbor všech jednotlivých způsobů nabytí státního občanství České republiky dle v současnosti platné a účinné právní úpravy. Za tím účelem je nezbytné nejprve se vypořádat se samotným institutem státního občanství, s jeho definicí, respektive se znaky, které tento institut charakterizují, a dále i s jeho historickým vývojem. Přitom je třeba zdůraznit, že neexistuje definice státního občanství, která by byla jednotně přijímána. Proto je v této práci často srovnáváno české nahlížení na problematiku státního občanství s nahlížením na tento institut ze strany jiných států. Konečně je v této práci hojně odkazováno na tři nejzásadnější soudní rozhodnutí týkající se problematiky státního občanství, a to na rozhodnutí ve věci Nottebohm, Rottmann a Zhu a Chen. Tato rozhodnutí jsou citována nejen z důvodu snahy o nalezení nejsprávnější definice státního občanství, ale i z důvodu snahy o co nejlepší rozbor jednotlivých způsobů nabytí českého občanství. Především z důvodu úplnosti pojednání o státním občanství jsou v této práci rozebrána stručně i jednotlivé práva a jednotlivé povinnosti spojené se...
Otázky nabývání státního občanství zejména ve vztahu ke státům Blízkého východu
Göttelová, Gabriela ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Diplomová práce mapuje současnou právní úpravu státního občanství v České republice ve vztahu k vybraným státům Blízkého východu. Práce obsahuje popis a analýzu platné a účinné právní úpravy státního občanství v České republice, ve Státě Izrael a v Jordánském hášimovském království; popisuje také složitou situaci na Palestinských územích. V části zaměřené na Blízký východ se tak dotýká tří zásadně odlišných, ale přesto srovnatelných a historicky i politicky propojených státních útvarů - židovské parlamentní republiky, arabské muslimské konstituční monarchie a státního útvaru sui generis. Diplomová práce kromě úvodu a závěru obsahuje pět kapitol. První čtyři se postupně zabývají Českou republikou, Izraelem, Jordánskem a Palestinskými územími, zatímco pátá je srovnává. Kapitoly věnované České republice, Izraeli a Jordánsku se vždy vyjadřují ke způsobům nabývání a pozbývání státního občanství v daném státě, charakteristice státního občanství, vícenásobnému státnímu občanstvím a vývoji příslušné právní úpravy. V případě Izraele a Jordánska je též pojednáno o právní historii daného státu, vybraných specifikách jeho veřejného práva a aktuálních problémech v oblasti státního občanství. Kapitola zaměřená na Palestinská území popisuje faktický stav na územích a problémy, které v jeho důsledku vznikají v...
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Velmi aktuální problematika dvojího či vícečetného státního občanství je obsažena v kapitole 2. Vzhledem k integračním a globalizačním trendům, které můžeme po delší dobu sledovat, se změnilo též chápání institutu dvojího státního občanství. Konflikt závazků věrnosti a nedělitelná státní suverenita tak ustupují do pozadí a důraz je kladen více na lidskou osobnost. Institutu dvojího státního občanství se dotýká otázka bezdomovectví, tj. osob bez státního občanství. Otázkou nabývání a pozbývaní státního občanství jak z hlediska obecného, tak z hlediska české právní úpravy se zabývají kapitoly 3-7.. K nabytí nebo pozbytí dochází na základě různých právních skutečností stanovených zákony nebo mezinárodními smlouvami. V příslušných kapitolách je popsaný celý proces nabývání státního občanství jednotlivými způsoby....
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.